Text: Roman Pokorný
Holčičko...
Holčičko pojď ke mně blíž,
něco ti dávno chci říct
jako Tvůj táta na klíček.
I kočka může bejt pes
i pravda může bejt lež
a to se často nelíbí
REF: A tak si vzpomínám v noci
když spíš, že stejně zíváš,
stejně se protáhneš, stejně
culíš jako já.
Že Tě moc neuvidím,
s každým si nerozumím
i když se mě to dotýká.
A že Tě v srdíčku mám,
tak to je pravda jak trám
a to už asi nerozchodím.
REF